|
|
Rule-of-Thumb Consumers in the New Keynesian Framework: The Implications for Fiscal Policy
Adam, Tomáš ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Čech, Jan (oponent)
iii Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá dopady fiskálních výdajů na agregátní makroekonomické veličiny v České republice. Standardní modely reálných hospodářských cyklů a nové keynesiánské modely předpokládají pouze vpředhledící do- mácnosti, přestože literatura ukazuje na exitenci velkého množství domácností, které spotřebovávají celý svůj běžný důchod. Oba typy modelů předpovídají pokles spotřeby po pozitivním šoku do vládních výdajů, což není konzistentní s empirickou evidencí. Proto používáme pro analýzu modi- fikaci nového keynesiánského modelu, ve kterém modelu- jeme oba typy domácností - optimalizující i neoptimalizu- jící. V práci docházíme k závěru, že fiskální výdaje mají pozi- tivní efekt na domácí produkt, přestože multiplikátor vlád- ních výdajů je menší než jedna. Vliv výdajů na spotřebu je také kladný během několika období po fiskálním šoku, což je konzistentní s výsledky empirických modelů. JEL klasifikace: C32, E32, E62 Klíčová slova: fiskální politika, fiskální multiplikátory, fiskální VAR, neoptimalizující spotřebitelé
|
|
|
When Austerity Didn’t Work: A Case Study of Greece
Stamatiadis, Andreas ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Prokop, Jaromír (oponent)
The aim of this thesis is to evaluate the austerity measures implemented by Greece during the Eurozone sovereign debt crisis. After providing information on the structural deficiencies of the Greek economy and how they created the crisis and affect economic growth, this thesis provides academic literature and empirical research on the austerity effects on the Greek economy and the Greek people. Furthermore, it criticizes austerity and the fallacies of the IMF, while also debating the Keynesian and supply-side approaches. The results show that albeit remarkable achievements in fiscal consolidation, austerity caused an ongoing recession, while failing to tackle existing structural problems of the Greek economy and increasing regional inequalities and deterioration of the Greek peoples physical and mental health.
|
|
|
Effects of Fiscal Policy in the DSGE-VAR Framework: The Case of the Czech Republic
Babecký, Jan ; Franta, Michal ; Ryšánek, Jakub
V tomto článku zkoumáme potenciál modelovacího přístupu DSGE-VAR k hodnocení účinků fiskální politiky. Spojení metod VAR a DSGE vede teoreticky k přesnějším odhadům impulzních odezev a tedy i fiskálních multiplikátorů. Navíc tento modelový rámec umožňuje diskusi o rozdílech dopadů fiskálních šoků v modelech typu DSGE a VAR a zároveň do jisté míry diskusi o nepřesné specifikaci fiskálních modelů DSGE. Model DSGE-VAR odhadujeme na českých datech za období 1996 až 2011 v kvartální frekvenci. Multiplikátor vládní spotřeby dosahuje hodnoty blízko 0,4 v horizontu čtyř let. Multiplikátor vládních investic je cca o 0,4 vyšší, což potvrzuje závěry odborné literatury. Na druhou stranu, model DSGE samotný implikuje podobně velký multiplikátor vládní spotřeby, ale mnohem menší multiplikátor vládních investic, což naznačuje nepřesnou specifikaci fiskálního modelu DSGE.
Plný text:  PDF
|
|
|
Fiskální politika a dluhové krize
Pikhart, Zdeněk ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent) ; Pastoráková, Erika (oponent)
Práce se zabývá problematikou fiskální politiky s akcentem na dluhové krize. Nejprve jsou analyzována specifika datového zachycení vládního sektoru pro účely hodnocení fiskální pozice včetně indikátorů udržitelnosti a je zhodnocena historická reakční funkce fiskální politiky v zemích EU. Navazující část přispívá do diskuse ohledně optimálního nastavení fiskální politiky s akcentem na dluhovou udržitelnost v dlouhém období a dostatečnou míru flexibility v krátkém období, které předchází analýza cyklického očišťování vládního salda, definice fiskálního impulsu a odhad fiskálních multiplikátorů v podmínkách ČR. Práce uzavírá identifikací příčin fiskálních dluhových krizí s následnou analýzou možných cest k řešení již vzniklých fiskálních nerovnováh a zhodnocením vhodnosti vládní konsolidace v podmínkách ČR.
|
|
|
Assessing the Impact of Fiscal Measures on the Czech Economy
Ambriško, Róbert ; Babecký, Jan ; Ryšánek, Jakub ; Valenta, Vilém
V tomto článku konstruujeme satelitní model DSGE za účelem zkoumání transmise fiskální politiky do reálné ekonomiky České republiky. Náš model sdílí prvky současného predikčního modelu g3 České národní banky (Andrle, Hlédik, Kameník a Vlček, 2009), ovšem obsahuje rozsáhlejší fiskální blok. Klíčové fiskální parametry, týkající se především fiskálního pravidla, jsou odhadnuty pomoci bayesovských technik. Následně vypočítáváme soubor fiskálních multiplikátorů pro jednotlivé výdajové a příjmové položky vládního rozpočtu. Nejvyšší fiskální multiplikátor ve vztahu k reálnému HDP v prvním roce je spojen s vládními investicemi (0,4) a sociálními příspěvky hrazenými zaměstnavateli (0,3), a následně s vládní spotřebou (0,2).
Plný text: PDF
|
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
host ::
RSS.